Vrba bílá

Na levém břehu Radotínského potoka v katastru Tachlovic rostl mohutný strom – vrba bílá (Salix alba). Kolemjdoucí upoutal svou košatou korunou a hlavně sílou kmene. Jeho obvod byl ve výšce 130 centimetrů 688 centimetrů (údaj z roku 2005), v roce 2010 měřil 691 centimetrů a v roce 2012 dokonce 730 centimetrů. Protože se kolem roku 1995 uvádělo „jen“ 665 centimetrů, zvětšování obvodu svědčilo o tom, že se stromu dobře dařilo a že sílil. Obvodem kmene byl v této době největší vrbou bílou v České republice. V Evropě ji předčila pouze její jmenovkyně v Polsku s obvodem kmene 741 centimetrů. V České republice náležely mezi památné stromy s největším obvodem kmene Vejdova lípa v Pastvinách u Klášterce nad Orlicí – 12,52 metru a Sudslavická lípa u Vimperka 11,70 metru. V naší vlasti rostlo 834 stromů s obvodem větším než 500 centimetrů.

Rostla na obecním pozemku, parcelní číslo 187/18, GPS 50° 0’ 40,375’’ N (severní zeměpisné šířky) a 14° 14’ 18,525’’ E (východní zeměpisné délky), v nadmořské výšce 335 metrů. Strom byl 21 metrů vysoký, průměr pravidelné koruny měřil 18 metrů. Vrbový kmen byl boulovitý, ve výšce čtyř metrů se větvil na čtyři hlavní kosterní větve. Bezprostřední okolí vrby nebylo upravené, kmen zčásti obrůstal bezem, takže plně nevynikal. Strom byl před padesáti lety ohrožený regulací toku Radotínského potoka, naštěstí se mu koryto nového řečiště vyhnulo.

Vrba bílá patří mezi naše největší druhy vrb. Dobře snáší mráz, těžké vlhké půdy. Značně rozvinutý kořenový systém dřevinu dobře upevňuje v mokrém a nestabilním terénu. Je světlomilná. Dorůstá výšky až 30 metrů. Má širokou korunu a rozpraskanou hnědou borku (povrch kůry). Větve jsou velmi ohebné, dlouhé, listy kopinaté, 6–10 centimetrů dlouhé, s jemně pilovitými okraji, svrchu šedozelené, vespodu šedé, bíle ochlupené. Jedná se o dvoudomou rostlinu. Kvete v dubnu až květnu. Samčí jehnědy se objevují zároveň s listy. Jsou ohnutě vzpřímené, válcovitého tvaru, až 5 cm dlouhé, při zralosti se prodlužují. Hlavními opylovači bývají včely a také vítr. Od června se po uzrání uvolňuje z tobolek mnoho bíle ochmýřených semen.

Z kůry vrby bílé se získával lék proti bolesti hlavy, revmatismu a horečnatým onemocněním. Salicyl z vrbové kůry byl známý již ve starém Řecku. Od roku 1898 jej nahradily syntetické deriváty kyseliny salicylové, z nichž se připravuje nejslavnější lék všech dob - Aspirin. Jako první jej vyrobil Felix Hoffmann pro svého otce, který trpěl silnými revmatickými bolestmi a přírodní léčivo nesnášel. Aspirin byl i na Měsíci. Měl jej tam sebou astronaut Neil Armstrong, první pozemšťan, který vstoupil na měsíční povrch.

V roce 2002 se tachlovická vrba zúčastnila celostátní soutěže „Strom roku“, postoupila mezi dvanáct finalistů a obsadila velmi pěkné 5. místo.

Jelikož tachlovická vrba bílá tvořila pro svou mimořádnou velikost významný krajinný prvek, stala se její stylizovaná podoba jedním ze symbolů v obecním znaku. Byla rovněž jednou ze zastávek naučné stezky Památné stromy Karlštejnska.

Až do léta roku 2015 bývala dominantou okolní krajiny. Při ranní bouřce 4. července 2015 do vrby udeřil ojedinělý blesk, který vyšlehl z rudé sršící koule s oranžovým středem, viditelný na západě. Ozvala se ohlušující rána doprovázející elektrický výboj, jenž z památné vrby ulomil několik silných větví a sedřel kůru po délce kmenu.

Přestože letní měsíce byly mimořádně suché s tropickými teplotami, po celém stromě se rozšířila nebezpečná dřevokazná houba sírovec žlutooranžový, způsobující hnědou hnilobu dřeva, na které působí dlouhodobě a agresivně. Jeho atak byl zaznamenaný již v roce 2010, kdy z vrcholu stromu odborná firma odstranila trs parazita. V roce 2015 znalci po prozkoumání zdravotního stavu stromu zjistili, že jeho kmen je v celém objemu působením houby dutý, stejně i některé větve. Ostatní dřevo ztrácelo pevnost a drolilo se. Ačkoli před poničením v roce 2015 působil strom celistvým dojmem, byl pro silné narušení dřevokaznou houbou jeho zdravotní stav špatný. Proto se jeho okolí z bezpečnostních důvodů ohradilo a vstup do vytyčené zóny byl zakázaný.

Dílo zkázy dokonala silná vichřice 29. října 2017. Ulomila spoustu větví, z nichž jedna kosterní rozlomila rovněž kus kmene. Odbor životního prostředí Městského úřadu v Hostivici, do jehož správního obvodu Tachlovice agendou spadaly, zajistil záchranný řez s výhledem na zmlazení stromu a prodloužení jeho života. Při dendrologickém průzkumu v prosinci 2022 se zjistilo, že torzo kmene obrůstá výmladky, které dosahovaly výšky 1,5 metru.

Na přelomu roku 2023 a 2024 došlo k odlomení posledních větví s přírustky. Z tachlovické památné vrby tak zbylo jen torzo. Jakým způsobem bude upraveno, zda se částečně ponechá na připomínku symbolu Tachlovic a zkultivuje se i jeho okolí je nyní na rozhodnutí Zastupitelstva obce.

Vrba bílá v ČT v Toulavé kameře: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/213562221500026/