Z ptačí říše

Ačkoliv od nás s podzimem řada ptačích druhů odletěla za teplem (a hlavně za hmyzem), někteří otužilci tu zůstali a navíc přibyli hosté ze severu. Pravidelně zde zimují například hejna havranů polních, ke kterým se často přidruží jejich menší příbuzné, kavky obecné. I když přímo v Tachlovicích tyto krkavcovité nemáme, mohli jsme tu (a ještě pár dní můžeme) vidět hejna krásných pestrých a upovídaných drozdů kvíčal, kteří se často krmili ve starém sadu na šípcích. Letošní zimu Českem putovala i hejna brkoslavů severních, kteří se zde objevují ve větších počtech jen jednou za čas - to když jim na severu dojdou bobule. Mezi pěnkavy obecné se připletou pěnkavy jikavci a na krmítku se vzácně objeví čečetka zimní. U nás v Tachlovicích také od provedení revitalizace potoka zimují naše nejmenší kachničky, čírky obecné, jejichž něžné pískání jsme mohli slyšet při procházkách kolem rákosí.

Většina hmyzožravých ptáků se sice přesunula do Afriky či alespoň do Středomoří, někteří z nich se tu ale uživí i přes zimu. Jsou to překvapivě malí bojovníci - šoupálci, střízlík (často v křovinách u vody) a náš vůbec nejmenší zástupce ptačí říše - králíček obecný. Zatímco jeho příbuzný králíček ohnivý raději odtáhl na západ a na jih, králíčky obecné můžeme pozorovat celou zimu, jak poskakují jako malé opeřené míčky po větvích jehličnanů a hledají ukrytý hmyz či pavouky a jejich vajíčka.

Když se podíváme na krmítko, většinou ho okupují staré známé sýkory koňadry a modřinky. Díky kroužkování ale víme, že se ne vždy jedná o "naše staré známé". Řada drobných pěvců se v zimě stává tzv. migranty na krátkou vzdálenost. Tedy ti "naši " se přesunou lehce na západ či na jih, zatímco k nám se nastěhují hejna ze severu a východu. Například loňskou zimu se v Tachlovicích zdržovala červenka, která byla jako odrostlé mládě kroužkována v Litvě.

Na zimu se také někteří ptáci více sdružují do hejn, na rozdíl od jiných částí roku. Tak si mnozí více všímali přízraků za soumraku - našich nejhojnějších sov, kalousů ušatých. Kalousi obývají okraje lesů, ale i skupiny stromů v zemědělské krajině nebo v blízkosti lidských sídel - v Tachlovicích třeba na hřbitově a v zahradách. Den tráví vysoko na stromech, nehybní, podobni větvi či kmeni. V zimě pak na jednom stromě odpočívá cela skupina pohromadě. Soví námluvy probíhají již začátkem roku, jejich houkání uslyšíme nejčastěji v lednu a únoru. A to proto, aby načasovali hnízdění a dobu, kdy se budou muset dnem i nocí vydávat za potravou pro svá mláďata, na jaro a tím i hojnost drobných hlodavců. Nejčastěji totiž loví hraboše, myšice či mladé potkany. Pokud je ovšem někdo všechny neotráví a spolu s nimi i řadu živočichů, kteří by si je jinak s chutí dali k večeři nebo je přinesli svým mláďatům...

Zamávejme tedy zimním hostům nejen z krmítek, těšme se ze zpěvu v naší blízkosti a chystejme se na divadlo - sezónu mláďat:)

Vábení - síť - kroužkování - let. Radiodokument i z Tachlovic na ČRo Vltava https://vltava.rozhlas.cz/vabeni-sit-krouzkovani-let-dokument-jako-atlas-hlasu-ornitologu-ptaku-i-hudby-7782498